Brambory, mrkev a řepa - síla vytažená ze země
Některé zdánlivě obyčejné rostliny, které uvidíme v každé zahradě, mají zajímavou schopnost. Energii ze slunečního svitu a vodu, kterou od jara do podzimu čerpají, ukládají do podzemní části. Tvoří se jim tak hlízy nebo zdužnatělé kořeny. Díky jejich pevné struktuře a velkému obsahu vody a zásobních látek se dají po sklizni snadno uskladnit a poté postupně spotřebovávat po celou dobu zimy.
Brambory
Nejznámější okopaninou, která tvoří
základ jídelníčku ve většině domácností, jsou brambory. Jsou cenově dostupné pro každého, ale přece
se k nim nebudeme obracet zády jen proto, že je potkáváme na každém kroku.
Lilek brambor ve svých hlízách ukládá zejména škrob. Ten patří mezi
polysacharidy a je významným zdrojem energie. Nutričně důležitou složkou hlíz
je i vláknina. Brambory jsou take známy obsahem vitamínu C. Obsah tohoto vitamínu
v bramborách není nikterak závratný, ale díky svém velkému zastoupení v naší
výživě se brambory řadí mezi jeho hlavní zdroje. Brambory nejsou vhodné pro low
carb stravování, Whole30 je ale už povoluje.
Na bramborách je možno postavit širokou škálu jídel, která nás bohatě zasytí, vytvoří nám v žaludku příjemné teplo a take skvěle chutnají. Úžasným zimním jídlem jsou například klasické pečené brambory s cibulí a slaninou. Zkuste tuhle jednoduchou kombinaci několik minut před dopečením posypat plátky olomouckých tvarůžků. Když tuto dobrotu přinesete na stůl, nemůže to skončit jinak, než vylízanými talíři a vodopádem pochval. Tématem, které se snad nikdy nevyčerpá, je použití brambor do polévek. Zkuste uvařit jednoduchou bramborovou krémovou polévku s hříbky. Na takových receptech se nejlépe dokazuje, že k přípravě chutného teplého jídla nejsou potřeba stovky ingrediencí. Vůbec nejčastěji se bramborové hlízy používají jako příloha k masu. Milovníka klasické kuchyně po zimní procházce zaručeně uspokojí vepřová panenka ma červeném víně s brusinkami s pečenými šalotkovo-tymiánovými brambory. Kombinace nasládlé zemité chuti brambor a výrazné chuti vína a brusinek potěší i náročnějšího labužníka. Lahodnou přílohou k teplým zimním pokrmům můžou být i horké brambory pečené v alobalu.
Mrkev
Mezi okopaniny se může řadit také mrkev.
Kořen rostliny zvané mrkev obecná z čeledi miříkovitých má obvykle křiklavě
oranžové zbarvení. Barva kořene se však u různých odrůd může pohybovat od žluté
až po fialovou. Kromě škrobu, jehož dlouhé molekuly jsou tvořeny řetězci
molekul glukózy, obsahuje i určité množství polysacharidu zvaného inulin. Ten
je složen z molekul fruktózy. Nedochází k jeho štěpení v tenkém střevě a tím
pádem není naším tělem vstřebáván.
Ačkoli má nasládlou chuť, nezvyšuje
hladinu inzulinu v krvi. Je však zdrojem energie pro mikroflóru, která obývá
naše tlusté střevo a pomáhá našemu trávení, posiluje imunitní systém a dokonce
pro nás tvoří některé vitaminy. Charakteristické zbarvení mrkve pochází ze
složky zvané beta-karoten. Ten působí v našem těle jako antioxidant a tvoří se
z něj vitamin A. Aby naše tělo získalo beta-karotenu z mrkve co nejvíce,
doporučuje se mrkev alespoň jemně nastrouhat.
Práce se struhadlem se Vám jistě vyplatí
například při přípravě těchto výbornch mrkvových
karbanátků. Z hlediska vstřebávání vitamínu A je úplně nejvýhodnější
konzumovat mrkev tepelně opracovanou a v kombinaci s tuky, které v sobě vitamin A
rozpouští.
Máte dostatek mrkve a zároveň hledáte nápad na originální jedlý mikulášský dárek
pro kolegy, kamarády nebo mlsouny z Vaší rodiny? Pak Vás možná zaujeme návod na
přípravu mrkvových
müsli tyčinek s pomerančem. Mrkvi obecně svědčí použití v receptech na
sladká jídla. Ve spojení s pomerančem dokáže navodit tu pravou zimní atmosféru
a zároveň zajistit svačinu plnou vitamínů, vlákniny a energie. Svou veselou
oranžovou barvičkou a lahodnou chutí Vás za dlouhých zimních večerů potěší krémová
polévka z mrkve a červené čočky. Díky čočce navíc
Vaše tělo získá bílkoviny, aniž byste museli konzumovat maso. Recept obsahuje i chilli, které nás zaručeně
zbaví zimy.
Červená řepa
Červenou řepu určitě
všichni z nás znají, ale co o ní skutečně víme?
Je to rostlina z čeledi merlíkovitých. K této čeledi se ze známých druhů
zeleniny řadí i špenát, který nám poskytuje své listy. Ostatně listy řepy jsou take
jedlé a chutnají skvěle!
Dominantní částí rostliny ale je zdužnatělý kořen a část stonku, které
dohromady tvoří bulvu. Je příbuzná s krmnou řepou i s cukrovkou. Ve srovnání s
ní obsahuje daleko méně cukru, avšak stale ji můžeme řadit mezi nejsladší druhy
zeleniny. Kromě vody, vlákniny a sacharidů obsahuje vitamín B, vitamín C a
navíc betanin, jež chrání cévy a játra před poškozením. Proto je červená řepa vice
než vhodná při zimním detoxu.
Červená řepa nám umožní připravit chutné a neotřelé pokrmy od salátů přes
pečené hranolky, polévky a řepové zelí až po moučníky. Jestli hledáte tip na
lehkou, zdravou a přitom sytou a pestrou večeři, co takhle vyzkoušet polévku
z červené řepy?
Jste na sladké, ale přepadají Vás při mlsání výčitky? Problém Vám může vyřešit brownies
z červené řepy. Ještě luxusněji působí cupcakes
z červené řepy plněné rybízem, ze kterých by se
mohl stát skvělý silvestrovský dezert. Veselá barvička řepy může být elementem,
který nám za studených zimních dnů zlepší náladu.