Strašidelný Halloween
Vydlabané dýně, světlo svíček, vůně skořice. Bláznivé strašidelné kostýmy. Už je to tu… přichází k nám Halloween.
I když u nás probíhá oslava tradičního svátku Všech svatých a Dušiček - Památky všech zemřelých spíše tiše, začíná se prosazovat také hravější anglosaské pojetí. Halloween se slaví 31. října a milují ho hlavně děti. Jak by ne? Je to skvělá příležitost navléknout strašidelný kostým, obejít sousedy, vyvést nějakou rošťárnu nebo vyloudit hrst sladkostí. Dlabou se dýně, ujídá strašidelné občerstvení a soutěží o nejlepší kostým.
Že se vám to nezdá? I když vypadá na první pohled velmi komerčně, sahá tenhle zvyk nejméně do 16 století. Málokdo také ví, ani u nás dříve nebyly Dušičky jen svátkem tiché vzpomínky a rozsvícených svíček.
I když Svátek zesnulých ke křesťanské tradici jistě patří, jeho původ zřejmě sahá až ke keltskému svátku Samhain. Dnu, kdy se potkávaly světy mrtvých a živých. U nás se s ním pojila celá řada zvyků. Zajímavě je popisuje například Kamila Skopová ve své knize Hody, půsty, masopusty. Podle lidových pověr vystupují v předvečer Svátku zesnulých duše z očistce, kde pykají za své hříchy. V Podkrkonoší tak procházel vesničkami temný průvod strašidelných masek, které měly představovat duše zemřelých. Hospodáři plnili lampu máslem a pilo se mléko, aby si mohly popálené duše svá zranění z očistce máslem a mlékem ošetřit. Do ohně se také vhazovaly různé pokrmy. Dušičkám pro přilepšení a domácím pro odpuštění alespoň malé části hříchů. Také u nás se peklo strašidelné občerstvení, konkrétně tzv. dušičky nebo kosti svatých. Kosti svatých bylo kynuté pečivo z bílé mouky ve tvaru věnečků nebo hnátů položených křížem, plněné mákem nebo povidly. Jedná se o velmi starý typ pečiva. Nejdříve zřejmě sloužilo jako dar zemřelým, později je hospodyně rozdávaly příbuzným, chase i chudým.