Sójové boby, suché
1 594 kJ
(23 %)
(32 %)
(44 %)
SÓJA
CHARAKTERISTIKA:
- Sója je považována za jednu z nejstarších
kulturních plodin. Pochází ze severní a střední Číny. První
psaný záznam o sójovém bobu byl nalezen v čínských spisech
pocházejících z roku 2838 před Kristem.
- Sójové boby začaly pronikat do jídelníčku
Evropanů a Američanů ve 20. století, zejména pak po amerických
válkách v Asii. V této době si začali sóji všímat i američtí
vědci, neboť se dostala do stravy vojska. Zjistilo se, že patří
k dobrým zdrojům energie, udržuje a zlepšuje zdravotní stav
vojáků.
- Většina soji je produkována v Severní a
Jižní Americe. Současná světová roční produkce se odhaduje na 361 tun –
evropský podíl tvoří pouhá 2%.
- Velký sojový boom nastal po zahájení státní
podpory jejího pěstování v USA. Ta byla zřejmě podnícena zájmem
potravinářských koncernů o levnou
surovinu pro výrobu rostlinného oleje. Při výrobě oleje pak jako vedlejší
produkt zůstala drť, kterou bylo výhodné dále využít – tak vznikl
izolovaný sojový protein. A potravinářský průmysl ho miluje - sojový
protein je ale levný a trvanlivý polotovar.
- Sója poskytuje obživu asi 1 miliardě obyvatel
a je vhodná pro mladé i staré, zdravé i nemocné, duševně i
tělesně pracující.
CO OBSAHUJE:
- Zpravidla obsahuje 35% bílkovin, 30% škrobů, 18%
tuků s poměrně značným podílem lecitinu.
- Fermentovaná soja je bohatým zdrojem bílkovin,
probiotik, podporuje imunitní systém.
- Z hlediska bílkovin odpovídá 1 kg sóji asi 2,5 kg
telecího masa nebo 8 litrům kravského mléka.
- Je dobrým zdrojem minerálů – železa (Fe), vápníku
(Ca), fosforu (P), zinku (Zn) a hořčíku (Mg).
- Obsahuje vitamíny řady B.
- Je důležitým zdrojem v naší stravě vzácného
vitamínu K2, který je podmínkou správného využití vápníku
v těle a tím i pevných kostí a zdravých zubů.
- Je dobrým zdrojem vlákniny.
ÚČINKY:
- Doporučujeme ke konzumaci zejména kvalitní,
fermentované výrobky ze soji a to včetně sojové omáčky. Důsledně ale dbáme
na výběr produktů z rostlin, které NEBYLY geneticky modifikovány.
- Konzumací sóji se snižuje riziko téměř všech
druhů rakoviny, zvláště karcinomu prsu, prostaty a tlustého střeva.
- Působí preventivně na ischemickou chorobu
srdeční a snižuje riziko infarktu myokardu.
- Díky tomu, že sója zvyšuje hustotu vápníku v
kostech, je účinným prostředkem prevence osteoporózy.
- Obsahuje izoflavony, které zmírňují nepříjemné
příznaky menopauzy.
- Sója a její deriváty neobsahují žádný
cholesterol. Jsou však bohaté na nenasycené mastné kyseliny, které
pomáhají snižovat jeho hladinu v krvi.
- Má velmi kladný vliv na diabetes.
- Dobře rozpustná sójová vláknina pomáhá prodloužit
vstřebávání živin a má ochranné účinky na tenké a tlusté střevo. Zabraňuje
vzniku žlučových kamenů.
- Vysoký obsah vitaminu B, lecitinu, vápníku a
hořčíku velmi příznivě působí na nervovou soustavu. Působí blahodárně
při neurózách, depresích, roztroušené skleróze apod. - Protože sójovým mlékem lze nahradit kravské mléko, může se použít jako plnohodnotná součást výživy dětí.
- U dětí zařazujte sóju opatrně, obecně se doporučuje zařazovat ji až po 1. roce. Vyčkat se doporučuje také proto, že soja patří do skupiny "velké osmičky" alergenů, které způsobují 50 - 90% potravinových alergických reakcí a intolerancí. I když pro dospělé není významným alergenem, jinak je to u dětí - uvádí se 0,4%. Do školního věku ale tato nepříznivá reakce většinou vymizí.
VÝROBKY ZE SOJI:
- Ze sójových bobů se vyrábí olej, omáčky, mouky,
mléko
a sójové maso. I když preferujeme fermentované výrobky, soji ani dalších výrobků z ní – jogurtů, mlék, atd. se v rozumném množství nemusíme obávat.
- Edamme – známé také jako „sladké body“ – soja se sklízí
ještě zelená, také jako mražené lusky. Je oblíbenou složkou vegetariánské
stravy.
- Sójové výhonky (klíčky) – jedí se syrové v
salátech, pomazánkách či moučnících.
- Sójová mouky, krupice – vhodné k přípravě pečiva,
těstovin a zákusků. Ze samotné sojové mouky ale nelze připravovat
jídla, přidává se k moukám jiným. Krupice může v některých případech
mouku nahradit, přidává se do dalších obilovin a vaří se společně. Pokrmu
dodá oříškovou příchuť. Převyšuje obdobné produkty z pšenice, neobsahuje
cholesterol ani lepek a škrob, lépe se uchovává. Její použití
při výrobě těsta umožňuje vyřadit vejce.
Výrobky nefermentované:
- Sójové mléko – může nejen nahradit kravské mléko, ale má
navíc tu výhodu, že neobsahuje živočišné tuky ani cholesterol. V obchodech
se prodává sójové mléko obohacené vápníkem a vitaminy A a D.
- Sójový olej – je vhodný do salátů, pečiva a k přípravě
pokrmů. Je významným zdrojem lecitinu a nenasycených mastných
kyselin. Z běžných rostlinných
olejů obsahuje nejvíce přírodního antioxidantu - vitamínu E.
- Sójové maso – náhražka za maso, zvláště vhodné, když se
přechází z masité stravy na vegetariánskou. Pokud jde o přísun
bílkovin, má všechny přednosti masa. Na trhu existují sójové
kostičky, granule, plátky, drť, filé, hamburgery, párky atd.
- Okara – drť sójových bobů vznikající při výrobě
sójového mléka nebo sýru. Okara se může péci a chutná podobně jako
kokosové ořechy. Může se přidávat jako vláknina do koláčů nebo jiného
sladkého pečiva, stejně jako do klobás, zdravých karbanátků, paštik a
pomazánek.
Výrobky fermentované:
- Tofu – jedná se o snadno stravitelný sójový sýr,
který je jednou ze základních potravin v zemích jihovýchodní Asie..
Nahrazuje se jím tvaroh. Protože má neutrální chuť, je vhodné pro přípravu
mnoha pokrmů, slaných i sladkých. Tofu přijímá chuť pomalu, proto je
ideální jej kořenit či naložit do marinád delší dobu před pečením či
smažením. Rozeznáváme tuhé tofu (smažení, pečení, grilování, polévky),
měkké tofu (tofu na míchání) a hedvábné tofu (pro přípravu omáček a
majonéz). Tofu je k dostání i v zauzené variantě.
- Miso – skvělá slaně chutnající pasta
z fermentovaných sójových bobů, rýže, soli a dalších přísad. K dostání
je v řadě variant – Shiro Miso (sladké bílé), Hatcho (tmavé sojové),
Mugi (jemné ječmenné), Kome (světlé rýžové), Genmai (tmavé rýžové) a Tekka
(miso-zeleninové koření). Používá se jako koření. Skvělá je např. japonská
polévka Miso. Konzumací Misa velmi prospějete svému zdraví.
- Sójová omáčka – kvašené sójové boby, voda a mořská sůl.
Používá se v malém množství k ochucování pokrmů. Při výběru omáčky
preferujeme pouze kvalitní, skutečně fermentovaný výrobek – např. Shoyu,
Hoisin, Tamari nebo Teriyiaki. Ty levnější bývají místo fermentace
vyrobeny chemickou hydrolízou, často obsahují glutaman sodný a chuťově se
s fermentovanou omáčkou nedají srovnat.
- Tempeh – tradiční výrobek pocházející z Indonézie.
Stejně jako Tofu natural má i Tempeh natural neutrální chuť a je třeba jej
upravit – lze například marinovat a pak dusit, smažit nebo zapékat. Je k dostání
také marinovaný nebo v zauzené variantě.
- Natto – jedná se o fermentované, uvařené sójové
boby. Je snadněji stravitelné než samotné sójové boby. Jeho povrch je
slizký a viskózní se sýrovitou strukturou. V asijských zemích
natto slouží jako tradiční kondiment na rýži, přidává se do miso polévek a
používá se se zeleninovými pokrmy. Je vynikajícím zdrojem vitamínu K2. Pro
většinu evropských strávníků je ale tento fermentovaný sýr příliš
aromatický a výrazný.
PŘÍPRAVA + KUCHYŇSKÉ VYUŽITÍ:
- Sójové boby se připravují klasicky jako fazole – boby je nutné dopředu namočit na 8 - 12 hodin nebo nejlépe přez noc. Poté trvá cca 60 - 90 min, než se uvaří do měkka. Suché sójové boby lze v receptech také nahradit boby sterilovanými.
- V receptech nahrazujeme v poměru 1:2, tedy 50g suchých sojových bobů = cca 100 g bobů uvařených nebo sterilovaných.
- Aby v sójových produktech tofu nebo misa zůstaly i po tepelné úpravě zachovány fytoestrogeny, přidávají se do připravovaného pokrmu až na samý závěr vaření.
- Sója obsahuje lecitin, který umí vytvořit tukovou emulzi. Díky tomu můžeme ze soji/ sojové mouky připravit majonézu bez použití vaječného žloutku.
VELKÉ SOJOVÉ DILEMA:
- Soja bezesporu patří k rozporuplným potravinám.
Na jednu stranu mohou být a to zejména ve své fermentované podobě pro naše
zdraví velmi prospěšné - nejen díky své nutriční hodnotě, jež je větší než
u masa, ale i pro své dietetické vlastnosti. Ve formě nefermentované,
tedy celé luštěniny, sójové mouky nebo sojových mas a mlék není až tak ideálně
stravitelná, přesto ale může v rozumné míře obohatit náš jídelníček.
Velký důraz je ale třeba klást na výběr konkrétního produktu.
- Sojové (nefermentované) výrobky k nám příliš
často přicházejí ve formě sojových polotovarů. Jedná se o vysoce
průmyslově zpracované potraviny. Některé také obsahují stopy hliníku jako
pozůstatek výrobní technologie.
- Sojové výrobky často pocházejí z geneticky modifikovaných
rostlin.
Odhady podílu modifikované soji na produkci činí 50 – 80%. Soja je sice také modifikována za účelem zvýšení kyseliny olejové nebo podílu bílkovin, převážně se ale modifikací využívá k získání rezistence vůči totálním herbicidům.
V USA pochází až 90% produkce z rostlin z nejznámějšího typu modifikované soji - Roundup Ready® firmy Monsanto. Soja je upravena tak, aby snesla vysoké dávky totálního herbicidu Roundup, který také Monsanto vyrábí. Soja je pak ve velkém levně importována do Evropy.
V EU ale musí být potraviny s obsahem GM složek nad 0,9 % značeny (110/1997Sb.). Pokud na obalu kupovaného produktu není informace o tom, že se nejedná o geneticky modifikovanou soju, pravděpodobně kupujete potravinu, která prošla velmi intenzivním „ošetřením“ glyfosátem.
TIPY PRO NAKUPOVÁNÍ:
- Dnes lze produkty ze sóji koupit nejenom v
obchodech se zdravou výživou, ale i v hypermarketech a
supermarketech.
ZDROJ K TEXTU:
STRNADELOVÁ,
Vladimíra, ZERZÁN, Jan. Radost ze zdravých dětí: preventivní i léčebná
strava pro celou rodinu. 2., rozš. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. ISBN
978-80-7263-620-4. s. 294.
Braňte se jídlem:
nejlepší lékárnou je vaše kuchyně nejlepším lékem zdravá strava. 1. vyd. Praha: Reader´s
Diges, 2007. EAN 9788086880556. s. 117.
PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci
z povolání a intoxikace. 2. vyd. Praha:
Karolinum, 2006, 207 s. ISBN 80-246-1183-X.
VARGOVÁ, Dana. Stanovení
GMO v potravinách pomocí metody PCR: sója a sójové výrobky. 2009, 46 l.
DOUBKOVÁ, Z. Geneticky
modifikované organizmy – využití ve světě a v České republice, Ministerstvo
životního prostředí ČR, 2003
www.margit.cz